14 dní

imagesCANCKE71Je to pár dní, co jsem se rozhodla trochu upravit dietní režim. Necítila jsem se moc dobře, byla jsem neustále unavená a špatně jsem spala. Nepopírám, že můj zdravotní stav odpovídal i problémům pracovním.

Co se za těch několik dní stalo. Upravila jsem si denní režim, chodím dříve spát, velmi jsem omezila příjem pečiva, zařadila jsem opravdu velké množství zeleniny do svého jídelníčku a snažím se občas i rozhýbat tělo sportem.

Na váze to vidět není a v tuto chvíli ani nebude. Nevážím si své jídlo tak, jak by bylo vhodné u radikální změny jídelníčku v přísně dietním režimu. Jsem si jistá, že můj příjem kalorií odpovídá předchozímu stavu, ale i tak jsem spokojená. Dříve mi stačilo jíst třikrát denně a poměrně velké množství sladkostí, nyní jím velmi často a malé porce. Je to ten správný krok. Tělo se musí naučit, že si nemusí energii schovávat do zásoby, aby překonalo stavy hladovění mezi jídly, ale že přísun energie je častý a vše co nespotřebuje, může okamžitě vyloučit. Naučit to své tělo nebývá vždy jednoduché a občas se stávalo, že klienti moji poradny chodili s výčitkami a pláčem, že během prvních pár týdnů i nějaké to kilo přibrali.

Není to nic, čeho je třeba se obávat. Znamená to, že když vaše tělo mučíte buď hladověním, protože jíte pouze třikrát denně a následně přejídáním, tělo si zvykne dělat zásoby na pozdější dobu. Už mu nevysvětlíte, že si energii nemusí šetřit. Že mu za chvilku zase dáte přísun energie. Tělo to slyšet nechce. Prostě si udělá jako malý křeček do škraně zásobu do tukových buněk.Proto je nutné se z počátku naučit především pravidelné stravě.

Shrnu-li minulé úspěchy:

. každý chod obsahuje S+B+V
. strava minimálně 5-7 denně v malých porcích
. zařadit velké množství ovoce a zeleniny
. dodržovat pitný režim – žádné sladké nápoje, alkohol

Pokud se vám podařilo výše uvedené v počátečních 3-4 týdnech, vůbec nelitujte nesnižující se váhy. Vše je jak má být.

Po těchto uplynulých týdnech si zvolte skutečný reálný cíl, který si někam poznamenejte. Zvolte si okamžik (ať už ihned nebo ráno po probuzení :-) ), kdy přitvrdíte. GOOD LUCK!

Rubriky: Deník, Nutriční poradna | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem 14 dní

Zdravý talíř

zdravy-talirZdravý talíř

Pokud jste ještě nenarazili na Facebooku nebo internetu na stránky paní Margit Slimákové, pro inspiraci posílám její Zdravý talíř.

Jde o jednoduchou pomůcku, výborně zpracovanou, která vám pomůže velmi rychle nastartovat zdravější režim bez velkého studování odborné literatury. První týdny mohou být složitější pro ty, kteří se moc s ovocem a zeleninou nekamarádí. Jak už jsem řekla, můj klasický trojboj je S+B+V. V–tedy vláknina, jejíž zastoupení je především v ovoci a zelenině. Pět až šest jídel denně znamená 5-6 porcí ovoce nebo zeleniny.

Paní Margit zpracovala tuto jednoduchou pomůcku, která odpovídá požadavkům moderního zdravého stravování. Kdo si chce prohloubit znalosti v tomto oboru, ať už jde o inspiraci, zvědavost nebo odborníka, určitě si najděte čas a její stránky www.margit.cz sledujte a pročítejte.

Někdy jsou její články hodně vědecky pojaté a občas budete mít pocit, že nesmíte vlastně jíst nic, a to co jíst můžete, tak jen potraviny z ekologických zahrádek a farem. Prosím, neberte všechno tam moc vážně. Ano, souhlasím, bylo by moc hezké, pokud by to možné bylo. I já jsem nadšená, že po svém stěhování na venkov mohu čerpat z vlastní zahrádky, která rozhodně není ani v nejmenším hnojená a ošetřována chemikáliemi. Je to také velká dřina, ale vím, co jíme. Ne každý tuto možnost má. To však neznamená, že nemůžete do svého jídelníčku přidat ovoce a zeleninu. I kupované zboží je lepší než žádné. Při prodeji jde o přísně hlídané normy. Nedávno jsem viděla dokument v České televizi právě o kvalitě ovoce a zeleniny, se kterou se setkáváme na trzích a v obchodech. Paní doktorka se dušovala, že právě BIO farmy jsou velmi přísně hlídané a zákazník může být naprosto v klidu, že si kupuje opravdu nechemicky upravené potraviny. Může se najít i ten, který zkusí propašovat na trh neekologické potraviny, ale jistě jich nebude moc. Vždyť pokuty jsou vysoké.

Nebojte se tedy jíst „normální“ potraviny, ale vždy s rozumem. Klobásy na stůl nepatří, hrachovka s chlebem vás zasytí stejně a s přísunem vhodných minerálů a vitamínů.

Rubriky: Nutriční poradna | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Zdravý talíř

Den pátý a šestý

Včera a dnes vše dle normálu. V práci mám stále jen pracovní myšlenky a co si do práce přinesu na jídlo, obvykle i sním. Nemám vůbec chuť si odběhnout koupit nějaké přilepšení. A to je přesně to, co mi vyhovuje.

Horší to je už doma. Jsem zvyklá každý den rodině vařit. Když už ne hlavní jídlo, tak připravuji pomazánky nebo peču nějakou snídaňovou buchtu. Udržet se, je už horší, ale zatím zvládám.
Včera jsem vstávala ráno kolem půl páté, abych si našla čas pro aktivní sport. Odpoledne už nenajdu ani chviličku a tak si musím poradit jinak. Mám to štěstí, že jsem povahou skřivánek a nemám problém časně ráno vyskočit z postele. Ráno si v klidu asi 45-50 minut zajezdím na spinningovém kole, proletím sprchou, nachystám snídani dcerce, vzbudím ji, učešu a přenechám manželovi. Zbytek je už na nich samotných, já odjíždím do práce.

Tam si uvařím své oblíbené kafíčko s mlékem a světe div se, vůbec nemívám hlad! Až někdy kolem deváté hodiny posnídám. Mám tedy dost času na spalování a zrychlování metabolismu.
Ale abyste nenabyli dojmu, že je to úplně OK. Není to tak docela. Po aktivním tréninku byste měli asi do hodiny sníst nějaké sacharidy a bílkoviny. Měli byste tak vyhovět zvýšené potřebě těla na obnovu svalových vláken a sacharidovému deficitu. Pokud se však naučíte v ranní rychlosti vypít třeba hrneček mléka s ½ banánu, pak už to bude naprosto OK. Snídaně v klidu v práci už jen váš ozdravný počin završí! káva

Takže ať ukončím včerejší a dnešní den. Dnes to bylo o trochu lepší než včera v jídle, ale včera jsem zase víc sportovala. Každý den nemůže být posvícení. Závěrem – jsem spokojená.I když se mi nedaří zvládnout dietní režim na 100%, každý den zapojuji do svého režimu něco nového, na co můžu být tak trochu pyšná. Překonávám vlastní lenost, která je z poloviny problémem obézních lidí a i menší večeře mě potěší víc, než plný talíř s následně plným břichem, ale černým svědomím. Uvidíme, co na moje snažení v pátek řekne váha.

Rubriky: Deník | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Den pátý a šestý

Den třetí a čtvrtý

Žádné velké změny se neděly. Celý víkend jsem strávila domácími pracemi a vzhledem k tomu, že jsou u nás právě HODY, vařilo se, peklo se. Abych si trochu narovnala černé svědomí z ne zrovna dietního režimu, v neděli ráno jsem si šla alespoň krátce zaběhat. Cítila jsem se moc fajn, a kdyby mě nezahnal silný déšť, určitě bych si jogging protáhla ještě o něco déle.
Nicméně z víkendu mám pocit, že jsem nic nepokazila, ale ani se nikam neposunula. Uvidíme zítra. Navařila jsem si do práce do krabiček, abych nemusela řešit aktuální hlad sladkostmi a rohlíky z obchůdku za rohem, vybavila se pytlíkem čerstvě nakopané mrkvičky a utržené papriky a měla bych si tak vystačit, než dorazím domů.
Níže dva recepty, které jsem zkoušela nově a jsou moc fajn. Určitě budou chutnat i vám.
Vše tak trochu od ruky, žádné vážení. U nás se vaří pro 5 lidí :-)

Pomazánka z dýně (překvapila mě, výborná!) :

asi 1/3 dýně Hokajdo, vydlabaná
½ střední cibule
lžíce oleje
sůl, lžíce pomazánkového másla, lžíce Mascarpone po

Na zpěněné cibuli duste asi 10 minut s troškou vody na kostičky nakrájenou dýni. Po vychladnutí rozmixujte a smíchejte s pomazánkovým máslem a Mascarpone. Dochuťte solí. Pro ostřejší variantu si umím představit i hořčici nebo pepř.

Zapečené brambory s dýní a řepou:

Recept je trochu složitější, ale určitě se vyplatí.

Asi 1/3 dýně
1 pórek
1 červená řepa (asi 200g)
brambory vařené ve slupce
vejce, mléko, miso ječmenné
sůl, pepř, mletý kmín, česnek, Eidam, podle chutí i uzený sójový sýr, olej br

Uvařené brambory skládejte v několika vrstvách. Předem si je nakrájejte na plátky. Řepu upečte předem v alobalu cca 30 minut v troubě na 220°C – do změknutí. Dýni syrovou bez jadřinců a tvrdé slupky nakrájejte na plátky. Do brambor vmíchejte asi 3 stroužky česneku (zaleží samozřejmě na množství, které připravujeme).
Na oleji zpěňte pórek nakrájený na kolečka. Olejem vymažte zapékací mísu. Ve vrstách skládejte brambory, řepu a dýni, následně každou vrstvu posypte kmínem a zlehka opepřete. Přidejte trochu strouhaného sýru a případně uzený sójový sýr.
Takto vše vrstvěte až do polední vrstvy z brambor. Na závěr posypte vrstvou sýru.
V misce rozžlehejte několik celých vajec, asi ½ hrnku mléka a cca 1 větší čajovou lžíci misa. Kdo víc solí, může ještě dosolit. Touto tekutinou polijte vše v pekáčku.
Pečte na při 200-220°C 30-40 minut. Dokud brambory nezezlátnou na povrchu a vše je měkké a prohřáté.

Rubriky: Deník, Hlavní jídlo, Pomazánky | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Den třetí a čtvrtý

Den první – kde začít?

V poslední době slýchám od svých kamarádek, kolegyň i rodiny, že s postupujícím věkem nemohou najít pevnou vůli, čas ani motivaci pro shazování přebytečných kilogramů.

Vím, že je to obtížné, sama na sobě to pozoruji. Co se mi dříve dařilo naprosto bez obtíží, mě nyní stojí mnoho úsilí. Ne, že by kilo shozené před třemi lety vážilo jinak, jen je pravdou, že je obtížnější najít motivaci. Ženy v pokročilejším věku čtyřicátnic a výš :-), jsou už častěji objemnější a je to spíš výjimečnějším jevem, že potkám půvabnou, dobře upravenou ženu s postavou, kterou by ji mohly závidět mnohem mladší kamarádky. Proto ani ostatní nemají motivaci být hezčí, štíhlejší! A přitom jsou čtyřicátnice v ideálním věku. Děti obvykle dorůstají a jsou samostatnější. Nevyžadují tolik péče ani nedělají tak velký nepořádek. Stačí jim zalézt do svých budoárů a kolikrát o nich nic nevíme až do okamžiku, kdy potřebuji něco zaplatit.

Tak jednoduché to ale není a nechci vůbec nic zlehčovat. Jen se mi zdá, že nad námi, a to myslím nejen ženy, ale i muže, vždy zvítězí vlastní lenost. Proč bychom se snažili, stejně přibereme. Proč bychom chtěli být hezčí, ještě stále vypadáme lépe než soused či sousedka. Proč být štíhlejší, velikost 40, 42 přece ještě není tak hrozná. Proč chodit na kosmetiku, proč si zvedat sebevědomí sportem, proč se přizpůsobovat přáním rodiny a domácímu rozvrhu? Proboha, lidi, co to s námi je?

Abych Vám předvedla, že to jde, a že to i žena či muž pokročilejšího věku může zvládnout, rozhodla jsem se k poněkud výjimečnějšímu kroku. Podělím se s Vámi o své zážitky se změnou osobního režimu, změnou zaběhlých pohodlných konceptů rodiny, změnou jídelníčku i hledání motivace a porážení svých drobných nezdarů. Najít v sobě sílu tohle všechno zvládnout, dá opravdu hodně velkou práci a člověk by měl vědět, že se to děje i jiným. Není důležité cíle dosáhnout za měsíc či rok jako manželka nebo kamarád, ale jestli jsme si vytýčili skutečně reálný cíl a děláme své maximum. To je skutečně důležité. Zda umíme porazit lenost, slzy a sebelítost, které nám brání cíle dosahovat.

Věřím, že se nám společně podaří posunout se dál a těším se, že mi napíšete své postřehy.

Den první – Můj reálný cíl

Objektivně jsem usoudila, že pět kilo do konce roku je pro mě reálné. Vážím cca 63 kilo, a bohužel o svalové hmotě se mluvit nedá. Aktuálně jsem sportovec spíš duší než tělem, protože moje zaměstnání a rodina mě v poslední době od sportu hodně oddělilo, ale na tom se dá pracovat. Co není dnes, budu v lednu.

První a nejdůležitější pravidlo! Každé jídlo musí obsahovat následující trojboj:

Sacharidy – Bílkoviny – Vláknina = SBV

Sacharidy v podobě těstovin, celozrnného pečiva, rýže (tmavá ideál), brambor atd.
Bílkoviny zastupují sýry (pozor na mléčný cukr a tuk!), maso, luštěniny, sójové výrobky atd.
Vlákninu netřeba rozpitvávat. Jde samozřejmě o zeleninu a ovoce. Obsah vlákniny například v těstovinách či pečivu je fajn, ale v tuto chvíli ho nebereme za zdroj vlákniny.

Snídaně, oběd i večeře bude složená asi takto:

Můj dnešní stravovací režim:

Snídaně: celozrnné pečivo, nízkotučný sýr, paprika
Svačina: Ovoce, Karo s mlékem
Oběd: celozrnné pečivo s luštěninovou pomazánkou a zelenina
Svačina: Karo s mlékem, rajčata
Večeře: DSC_0151sojový uzený sýr, lečo (rajčata, paprika, cible, trocha soli a oleje), opečený chléb

Všímáte si? SBV – můj trojboj. Zatím mám trochu deficit ve svačinách, jsem neustále v pracovním režimu a tak zatím beru co je po ruce. Ale to přijde! Přijde doba, kdy si budu vše pečlivě vážit a na druhý den připravovat. Děsíte se? To je dobře. Nic není zadarmo :-). Vyděste se, ale nevzdávejte se.

… a jedeme dál!

Rubriky: Deník | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Den první – kde začít?

To bude tedy jízda …

Vlivem mnoha souběžných událostí jsem se dostala do obtížné situace. To se už někdy tak stává. Přemýšlím každý den posledních mnoho týdnů, jak se dostat zpět na cestu, která bude takt trochu sobecká, protože budu mít jako správná žena pocit dobré péče o svoji rodinu, o práci, která mě živí a při tom všem najdu i trochu času pro sebe.

V pozdějším věku jsem si dopřála ten luxus třetího dítěte a bylo to velmi krásné období. Pravda, chybělo mi víc komunikace s okolím, ale dopřávala jsem si studium, dětské koutky snad každý den, návštěvy farmářských trhů, procházela jsem nové prodejny a nabídky zdravé výživy a vůbec jsem se často setkávala s klienty poradny. Nádherné období! Tehdy jsem si ho moc nevážila, zdálo se mi, že jsem mimo veškeré dění světa, ale dnes si uvědomuji, že právě opak byl pravdou. Teprve až s novou nabídkou zaměstnání, které se takzvaně neodmítá, jsem vstoupila do šíleného světa velkého byznysu a stresu. Odloučená od rodiny, bez toho co mi bylo nejbližší. V blahé naději, že je to moje „posunutí dál“.

Nebylo. Spíš mě to srazilo víc na kolena. Někdy je třeba s životem zatřást. A já jsem zatřásla. Dala jsem výpověď v zaměstnání, které mi už radost nepřinášelo. Uvidíme, co bude dál. Takže, milí moji! Zítřejším dnem to společně zase pořádně rozjedeme!!!

images

Rubriky: Deník | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem To bude tedy jízda …

Nebramborák z cukety i pro bolavý žlučník!

Miluji bramboráky, ale už léta je nemůžu. Jediná moje varianta jsou bramboráky napůl
s cuketou, které mi rodina nejí. I tyto cuketové bramboráky se smaží na oleji a jsou hodně mastné.nebramborák

Objevila jsem však vynikající recept na takový poctivý nebramborák ala dietka i pro podrážděný žaludek. Jediné bez čeho se recept neobejde je česnek. Ale jako bývalý žlučnikář musím uznat, že díky ostatním surovinám mi česnek v této podobě vůbec nevadí
a nijak mě nedráždí.

Takže:

400 g nahrubo nastrouhané cukety, 4 celá vejce,
2 nadrobno nakrájené cibule, 3-4 stroužky česneku, majoránka, 150 g strouhaného sýru a 150 g šunky (nebo vařeného kuřecího masa). Osolit a lehce opepřit. Nakonec vmísit 200 g polohrubé mouky
a 1/2 prášku do pečiva. Vše dobře rozmícháme a nalijeme na plech vyložený pečícím papírem. Nakonec ještě posypeme strouhaným sýrem.

Pečeme v rozehřáté troubě na 200°C asi 30 minut. Jakmile je povrch zlatý, je hotovo! DOBROU CHUŤ!

Rubriky: Hlavní jídlo, Recepty | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Nebramborák z cukety i pro bolavý žlučník!

Jáhlové těsto místo bramborového

Dnes trochu ošidím rodinu a místo oblíbeného bramborového těsta udělám šišky s mákem z jáhel. Chutná to skoro stejně, alespoň mlsný jazýček nejmladší Marušky se hlásil o nášup.

jáhlové šiškyJe to velmi jednoduché. Nejprve 250 g jáhel propláchneme asi 2 litry vařící vody. Následně uvaříme v 0,5 l studené vody s půl lžičkou soli. Mně to trvá s lehkým bubláním a občasným promícháním asi 10 minut. Můžete vařit méně i déle, důležité je vyvaření vody a na skus by jáhly měly být měkoučkou.

Vysypeme do mísy s 150 g polohrubé mouky a zpracujeme v hustější těsto. Na vále uděláme tři až čtyři šišky, které následně dále dělíme na válečky nebo kuličky. Házíme do vařící vody, kterou také lehce osolíme (nebo taky ne :-) ). Jakmile kuličky nebo válečky vyplavou, ještě je asi 1 minutu vaříme a vytahujeme do síta.  A je hotovo! Pokud nebudeme hned podávat k jídlu propláchneme je studenou vodou a necháme okapat. Takto můžeme uschovat i v lednici do druhého dne. Před dalším podáváním je vždy znovu opláchneme.

Já jsem ochutila mletým mákem a klasickým cukrem s máslem. Přece jen rodinu na nové chutě zvykám pomalu. Ale umím si šišky představit také s mletými ořechy nebo polité rozvařenými meruňkami. Protože je těsto slanější, klidně je můžeme podávat i místo klasických bramborových knedlíků k zelí. Na to se chystám příště!

Rubriky: Hlavní jídlo, Recepty, Sladkosti | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Jáhlové těsto místo bramborového

Bylinný sirup a „med“.

Jako každá máma bojuji se svými dětmi o umístění bylinek na první příčce mezi léčebnými metodami. Léta svádíme rozepře když bolí hlava, přichází rýma nebo se začínají ozývat alergie. Všichni doma si zvykli v první linii sáhnout po lécích  a  jednoduše zalézt do peřin. Což jim samozřejmě chválím, protože nemocné tělo odpočinek potřebuje. Proč však chemie je jejich první volbou?  Je to jen lenost a  pohodlnost , která jim brání používat mozek a místo pomalejšího, avšak zdravějšího, léčebného procesu volí snadnější cestu přímo do lékárny.

Nechci říkat, že jsem boj vzdala, ale je to jako boj s větrnými mlýny. Občas už moje snaha  o nápravu vyvolává domácí hádky a tak jsem odešla zlehka do pozadí. Avšak moje police v kuchyni a špajzce se víc a víc plní mými sušenými bylinkami a jak říká klasik                   „… trpělivost přináší růže“ .

Mojí nadějí je nejmladší pětiletá dcera. Je to můj malý uzlíček nemocí. Asi půl roku od odstávky z kojení (tedy přibližně kolem druhého roku) se probudila alergie zděděná po rodičích a od té doby je to z jedné nemoci do druhé. Tady musím upozornit na fakt, že sice vítám moji snahu podpořit u dcerky vhodný pitný režim a  chválím ji za její chuť na čistou vodu, ale když se ukazuje, že dostat do ní v nějaké podobě bylinku je nadlidské úsilí, začíná problém. Nepije víc než vodu. Nechce džus, čaj ani jinou tekutinu. Uznává jen čistou vodu a kakao (často ho nahrazuji za rýžové, obilné nebo mandlové z důvodu alergického zahlenění).

Dokonce ani moje snaha o navození jejího zájmu o léčivé bylinky vyprávěním pohádek       o bylinkových vílách se nesetkala s výraznějším efektem :-( .

Ale nevdávám se! Stále mám na mysli, že já jsem k léčivým bylinkám našla cestu až v dospělém věku a navíc každá chuť, kterou dítě vnímá od útlého věku, je u něj zapsána v podvědomí. Co nechutná napoprvé může zachutnat později.

Jedním z mých ověřených receptu na zpracování bylin  jsou sirupy a „medy“. Občas se mi podaří je propašovat do pitného režimu.

Výroba je velmi snadná. U sirupů postupuji takto: cukr bylinný

Nasbírám několik hrstí bylin (šalvěj, máta, meduňka, lichořeřišnice …), byliny nemáčet, neomývat. Sbírat suché, spíše ráno po oschnutí rosy. Stačí je oprášit. A pak už jen do zavařovací sklenice sypat v poměrně vyšších vrstvách hnědý cukr, na něj narovnat byliny a plátek citronu. Takto pokračovat až je sklenice plná. Následně uložit na 2-3 týdny na teplé slunné místo. Cukr pojme z bylin vůni i léčivou látku. Obvykle se rozpustí do sladké šťávy, kterou následně přecedím a uložím do lednice. Přidávat lze do kaší, čajů i vody.

Ještě jsem nedávno vyzkoušela bylinný „med“.

U něj se postupuje následně.

med šalvějNěkolik hrstí čistých bylin vyšťavíme na odšťavňovači. Svaříme po jednu hodinu za mírného bublání 1 kg cukru, 1 polévkovou lžíci kyseliny citronové a cca 600 ml vody. Tato tekutina získá zlatavou barvu. Do připravené horké tekutiny nalijeme šťávu z bylin, které by mělo být cca 80-90 ml. Přelijeme do skleniček, u nichž jsme víčka potřeli alkoholem a takto nechali zaschnout. Sklenice by měla být naplněná co nejvíce, ale nepřetékat. Osvědčilo se mi po naplnění skleničku uzavřít a obrátit dnem vzhůru do vychladnutí. Uchovávat lépe v chladu a tmě, tedy v lednici. Přece jen jde o bylinky a ty světlo moc rády nemají. Pokud však v lednici místo není, postačí špajzka.

Rubriky: Bylinky, O dětech a pro děti | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Bylinný sirup a „med“.

A jedeme dál …

 

Oběhly víc než dva roky a já se opět vracím na své webové stránky. Na poměrně dlouhou dobu mě život zanesl úplně jiným pracovním směrem, ale zjistila jsem, že mě kolotoč kolem jídla, bylinek, nových receptů a chutí velmi chybí. Přestože se zatím nehodlám vracet k profesní činnosti výživového poradce, budu nadále využívat těchto stránek k dalším mým kuchařským a jiným pokusům, o které se s vámi hodlám podělit. Možná brzy, kdoví, opět přijmu dalšího klienta a pustíme se společně nově i postaru do boje s váhou i nemocemi. Buďte, prosím, trpěliví.

Nedávno jsem narazila na webové stránky a video rozhovory s paní Evou Francovou. Její nádherné motto: „BÝT ŽENOU, VLÁDKYNÍ KRBU, VYŽADUJE MNOHEM VÍC NEŽ VAŘIT“ je pro mě symbolické. Tato žena mě svou životní energií a filosofií vrátila zpátky k milované práci, za což jsem ji takto na dálku víc než vděčná. Opět jsem si uvědomila, že nechci žít život den za dnem a jen s hrůzou počítat další narozeniny nebo Vánoce. Chci si užít vědomí každého dne, chci pečovat o svou rodinu, zkoušet nepoznané a budovat s péčí a láskou pohodu rodinného krbu. Chci, aby moje děti poznaly staré tradice a pomohly mi budovat další, naše vlastní.

Jestliže se občas odchýlím o původního plánu tyto stránky věnovat „jen“ stravování, věřte, že život přece není jen o jídle, i když bez něj bychom nežili. Vše co nám pomůže život učinit klidnější a šťastnější je vítáno. Díky tomu překonáme strach z nových začátků a budeme ochotni pečovat o své zdraví i nepopulární cestou … změnou stravovacích návyků.

Děkuji vám za váš zájem o tyto stránky a přeji vám vítězný boj s váhou, nemocemi, ale i se sebou samotnými.

Lenka

 

Rubriky: Nutriční poradna | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem A jedeme dál …